Expedice Krkonoše 2017
Je sobota 11.3.2017 a my vyrážíme z našeho klasického místa busem na lyžák. Tento rok je nás rekordní počet a to celkem 67 i s vedoucími. Horko těžko se mačkáme do autobusu a vyrážíme vstříc sněhovému dobrodružství (nebo možná bahnodružství, protože v Praze je touhle dobou již jaro).
Cesta trvá asi dvě a půl hodiny. Po příjezdu si oddechujem, protože vidíme sníh takže budeme mít na čem lyžovat a vydáváme se na cestu k naší chatě, která leží vedle sjezdovky na kopci. Pan vedoucí z chaty nám odváží věci rolbou nahoru. Cesta je to zábavná, i vzhledem k tomu, že zjišťujeme, kdo všechno si již myslel, že je jaro a vzal si na hory pouze tenisky :D (Špryni a Jogi vedou). Pak už jsme na chatě, kde se ubytujeme a dostaneme klasické pokyny jak, co, kde a kdy od Toňase. Večer je v plánu vybalování lyží a věcí a poté už jdem spát a těšíme se na zítřejší první lyžovačku.
2.den
Ráno na snídani objevujeme nutellu, což je pro mnohé nejlepší zpráva dne! Kolem deváté se vydáváme na svah rozděleni do předběžných skupin. V průběhu dopoledne jsme ještě několikrát přeházeni, abychom jezdili ve skupinkách stejné úrovně a mohli začít vylepšovat náš styl. Zatím jsme ve skiareálu Velká Úpa, kde jsou dvě kotvy a jedna trojsedačka. Na oběd se vracíme do chaty a po poledním klidu zase zpět na svah. Bohužel již není tolik sněhu, abychom jeli na svah na lyžích rovnou z chaty. Pokaždé nás čeká krátký úsek pěšmo, ale všichni to zvládají v pohodě. Odpoledne lyžujeme do čtyř hodin a poté se vracíme na chatu, kde je chvilka volna před večeří. K večeři je rizoto, ke kterému pan kuchař rozdává kyselé okurky jak na běžícím páse a máme takové porce, že je nám jasné, že o hladu celý týden rozhodně nebudeme! Po večeři je večerní program, na kterém jsme rozdělelni do 6 družinek, které proti sobě celou dobu budou soutěžit v putování k záchraně ztracené výpravy. Skupinky si vymýšlejí jméno a kreslí vlajku. Jména skupinek: Olafíci, Ledoborci, Krakonoši a Krakonošky, Kriminálka Losos Krkonoš, Ledňáčci a Dekalamme.
3.den
Celý den je ve znamení lyžovačky. První družstvo jede s Árnym a Wallybukem okruh, kdy ráno sednou na skibus a dojedou do Jánských lázní. Tam lyžují na Černé hoře dokud je to baví a potom nahoře sednou na rolbu, která je převeze přes kopec do skiareálu Pec pod Sněžkou. Tam zase lyžují do sytosti a poté sednou na skibus a za 10 minutek jsou zpět ve Velké Úpě. Ostatní jsou ve Velké Úpě a s přestávkou na oběd také lyžují celý den. Odpoledne bohužel zjišťujeme, že se tvoří velké boule, ale všichni jsou stateční a i přesto lyžují skvěle.
4.den
Dnes je tzv. třetí kritický den a proto si dáváme oddech od lyžovačky a po snídani vyrážíme na výlet na nejvyšší horu Česka – Sněžku! Malí scházejí kopec na autobus, který je doveze do Pece pod Sněžkou. Ostatní jdou tuto cestu pěšky lesem a scházíme se pod lanovkou, která vede až nahoru na kopec. Dole je kolem 4-5 stupňů, ale cestou teplota klesá a nahoře je -6 a pěkně tam fučí. Ale ten výhled zato stojí. Poté, co si tam vše obejdeme a prohlédneme (např. Poštovnu České pošty, kde můžete odeslat dopis ze Sněžky), sjíždíme lanovkou do mezistanice Růžová hora. Tam si dáváme oběd – řízeček, mňam, a vydáváme se na cestu zpět na chatu, která vede po cestě, kde je ještě všude okolo spousta sněhu, takže je to spíš taková koulovačka, klouzačka ze Sněžky dolů. Jistě si dovedete představit jaké to je pro teniskáře J . Večer pokračujeme v řešení záhady ztracené výpravy.
5.,6.den
Ti co lyžují ve Velké Úpě tak lyžují do půl 2 a pak odchází na oběd, protože odpoledne je to boulovačka. Ostatní co jezdí do přilehlých skiareálů mají oběd s sebou. Odpoledne chodíme na klouzáky, protože i když je toho sněhu pořád míň (hlavně proto, že pořád svítí sluníčko), jezdí to pekelně rychle. Pak taky hrajeme na chatě spoustu super her.
6.den večer nás čeká nejtěžší úkol z celé hry. Podle dosavadního umístění dostaneme nápovědy. Pak každý dostane jednu svítící tyčku a večer potmě se po družinkách vydáváme ven na cestu k záchraně ztracené výpravy. Jdeme po svítících tyčkách takový okruh. První zastávkou je stan, ve kterém nalézáme sladké sušenky, v nápovědě je napsané, že máme jednu vzít. Tak jí bereme a pokračujeme dál. Druhá zastávka je již v lese nad chatou. Nalézáme tam deník výpravy, který je ale zamčený. Po chvilce pátrání nacházíme klíč a uvnitř se dozvídáme celý příběh a kde hledat posledního přeživšího člena výpravy. Dostaneme se k němu po červených tyčkách. Poté mu dáme sušenku a to ho zachrání. Hurá! Takto to zvládnou všechny skupinky, ale jen jedna může vyhrát. Je to ta z nejlepším časem. A tak vyhrává Dekalamme.
7.den
Dnes je poslední den na svahu a to znamená jediné – závody ve slalomu. Celé dopoledne se každý snaží zajet co nejlepší čas v připravené slalomové dráze. A časy jsou to parádní! Je zde vidět, jak všichni celý týden pilovali svůj styl a teď jim to krásně jde. Kategorie jsou lyžaři mladší a starší a snowboarďáci mladší a starší. Lyžujeme zase do půl druhé a pak jdeme na chatu na oběd. Po obědě je polední klid a potom jdeme zase ven na klouzáky. Před večeří je vyhlášení výsledkůcelolyžákové hry a taky vyhlášení slalomu a úklidu pokojů. Poté si každý podle umístění jde vybrat něco k našemu stolu hojnosti, kde je spousta hraček a dalších zajímavých věcí. Po večeři je pak všemi očekáváná diskotéka i s profesionálním osvětlením a spoustou konfet, balonků a svítících tyček. V polovině se nám ještě vedoucí předvedou převlečení do retro lyžařského oblečení a společně si zazpíváme Severní vítr. Celý večer tancujeme jak diví a tak padneme do postele a už se těšíme na zítra na rodiče a domů.
Všem moc děkujeme za účast! Moc jsme si všichni celý lyžák užili a doufáme, že pojedete zas příští rok J
Zapsala Jogi