Jako každý rok, jsme o podzimních prázdninách vyrazili na kola.
Tentokrát do území Brd. Naše vesnička se jmenovala Nesvačily. Dorazili jsme ve středu 24.10. až pozdě, takže jsme si sotva stihli vybalit a podívat se po pensionu a už byl sraz dole v jídelně. Nebyl žádný večerní program, jen jsme si řekli, co nás další den čeká a každý člověk se představil a řekl, jakou značku má kola...
Originální představování… A pak už rovnou do postýlky.
Další den jsme hnedka nasedli na kolo, abychom neplýtvali časem. Jeli jsme rozděleně na holky a kluky a navštívili jsme pomník Antonína Dvořáka. Na oběd jsme se vrátili a užili jsme si aspoň trošku klidu. Přijeli sem taky další lidé, trochu mentálně postižení, no ale brzy jsme si na sebe zvykli. A protože SpBáci nejsou žádní lenoši, po poledním klidu opět hurá na kola. Tentokrát už byly jiné skupinky. Pěkně jsme se projeli, ale rádi jsme se vrátili zpět do teplíčka našeho ubytování. Večer si pro nás připravila Týnka hry jako elektrický proud, čokoláda a pantomimu. Byla sranda, a myslím, že to všechny bavilo.
Další den nás ale čekal celodenní výlet na kole, takže jsme šli brzy spát, abychom něco ujeli.
Celodenní výlet se doopravdy povedl. Alespoň u mě ve skupince to bylo dobré a všichni jsme se pěkně projeli a dokonce jsme navštívili pracovní tábor pro politické vězně Vojna, který jsme celý prošli a mohli jsme vidět v jakých podmínkách tam žili.
Večer měl na starost Toňas. Pustil nám nový český film Medvídek, ale kdo se nechtěl koukat, mohl hrát ping pong nebo Bang!... Po čase nám i dovolil jít na pokoj, protože většina „cyklistů“ byla po velkém výletě unavena. A to zítra jedeme znova na celý den!
Další celodenní výlet, ale myslím, že tenhle byl pro všechny skupinky kratší než předchozí den. Všechny bolely nohy a myslím, že by všichni nejradši zůstali v postýlce, ale co by to bylo za cyklo?...
Ale všichni měli v obličejích ty potěšené výrazy, když jsme dorazili zpět do Nesvačil… Večer už bylo zhodnocení celého cykla, předání diplomů a nakonec jsme si ještě zahráli pár her – přesedávání s kostkou, to byla doopravdy sranda, potom čísla s šátkem. U toho jsme se taky nasmáli, Melicharovi měli vtipné hlášky jako : já bych si dal sedmičku.. :-D … A nakonec městečko Palermo, zabili jsme pár nevinných lidí, ale né schválně! A potom do postelí, krásně se vyspat, vždyť to taky byla naše poslední noc v Nesvačilech.
Den odjezdu už nebylo čas na kolo. A myslím, že jsme si ho užili za celé cyklo víc než dost. Takže jsme si jen sbalili všechny věci a vyrazili jsme hrát hry na louku nedaleko našeho pensionu. Zkoušeli jsme pouštět draka, ale to se kvůli nedostatku větru nepodařilo, tak jsme si alespoň zahráli trojnožku a frisbee. A potom už jen cesta domů a loučení.
Cyklo v Nesvačilech se doopravdy povedlo. Byla sranda, zajezdili jsme si na kolech, a myslím, že většina si ho užila a už se těší na lyžák. Já jsem mezi nimi …
Vaše Adéla
Spolek přátel Bezdružic
