V úterý v 16:15 jsme měli sraz na hlavním nádraží. Jelikož jsem jela ze školy, tak jsem to moc nestíhala. Naštěstí tam byla Vendy a moje drahá polovička Lehi ?, kteří začali vybírat veškeré potvrzení od dětí. Fíla, který jel z práce a měl hlídat kola, také nestíhal. Naštěstí ochotná Jana Kolegarová se navrhla, že kola pohlídá. Tranzit měl přijet až okolo sedmé. Ale najednou změna, měl tam být už ve čtvrt na šest, a proto se narychlo stěhovala kola nahoru. Potom jsme museli docela pospíchat, aby nám neujel vláček. Ten jsme naštěstí stihli, ale byl dost narvanej. Vláčkem jsme jeli já, Lehi, Vendy, Prášek, Frgy , 2 děti a 10 puberťáků :)
Když jsme dorazili do Zbraslavic, přijeli k vlaku pro věci Bari s Janičkou a také Kongres. Ti nám ochotně naložili věci do auta a my se vydali cestou k našemu ubytování U Starého rybníka. V baráčku už čekal také Fíla s Toňasem, kteří přijeli tranzitem s kolama. Vybalilo se, ubytovalo se a šlo se do hajan.
Protože první den, byla to středa a státní svátek, vyráželo se na Český Štenberk. Skupinky byly rozděleny podle odvahy. Na ty, kteří se nebojí pořádné porce kilometrů v ostřejším tempu, na ty kteří se ze začátku báli, ale nakonec to taky zvládli a skupinku vedoucích, kteří se pohybovali jen zmateně v kruzích a většinou v bahně :). Cesta vedla přes rozhlednu. My tam dorazili jako druzí, převzali jsme klíče a někteří odvážlivci se vydali nahoru. Zbytek spokojeně dole papal svačinku. První skupinka odjela a my čekali na skupinku vedoucích, kteří nám řekli, že dorazí do 10 min. a že už vidí ceduli Petrovice. Ale z 10 minut se stala hodina. My mezi tím hráli bezva ftipné hry na poli např. cukrkávalimonádačajrumbum :). Čekali jsme na druhý díl mapy, abychom se neztratili, ale když konečně dorazili, zjistili jsme, že prohlídku stejně nestíháme :(. Naplánovali jsme si teda jinou, určitě lepší cestu a to do Kácova. Jeli jsme pěkně po zelený, cestou, necestou, polem, nepolem, bahnem a taky potokem a konečně městečko Kácov. Zašli jsme si do cukrárny, nadlábli se a odpočinuli. Pak zněl cíl jasně, jedem do Zbraslavic. Všude samý krpál a krpál a pro změnu zase krpál. Cesta to byla veselá, protože jsme si trošičku zajeli, páč jsme bloudili. Dorazili jsme dost za tmy, akorát na večeři. Nejodvážnější skupina stihla dorazit až na hrad, ale vzhledem k tomu že by měli problém se vrátit včas, tak se obešli bez prohlídky a vydali se také zpátky přes Kácov. Všechny určitě mrzelo, že nemohli vidět hrad i zevnitř. Večer byli všichni unavení, tak dostali osobní volno.
Druhý den trochu poprchávalo a tak jsme se rozhodli jet vláčkem do Kutné hory. Město je to krásné, navštívili jsme doly, kde dříve skřítkové kutali stříbro. Každý si musel obléct hábit, helmu na hlavu a do ruky lucerničku na baterky :). Paní průvodkyně byla velice sympatická a milá paní :). Po dolech jsme šli ještě do Kostnice, která byla vážně úžasná. Takových kostí pohromadě se jen tak nevidí. Pak vlakem zpět do Zbraslavic. Na nádraží v Kutné hoře, jsme jen tak náhodou potkali Radímka i s kolem a tak si řekl, že se k nám připojí :). Večerní program měl na starosti Kongres a hrálo se pět proti pěti. Byla to zábava a myslím, že hra měla úspěch. Dokonce nás navštívilo družstvo Škopkovic z Hoštic, ale bohužel se nedostalo ani do finále.
V pátek ráno nám krásně svítilo sluníčko a rozjeli jsme se na Sion - zřícenina hradu. Někteří bohužel onemocněli, tak leželi doma a mezitím připravili dovednostní hru na odpoledne. Byla to taková opičí dráha na kole v lese. Pak se hrál fotbal dětí proti vedoucím a můžete hádat, jak to dopadlo. V jídelně se hrálo tabu.
Sobotní celodenní výlet byl do sklárny Huť Jakub. Nejdříve nás potěšila paní domácí, která nám hned po příjezdu dala všem teplý čaj. Pak už následovala prohlídka. Bylo to velice zajímavé a pěkné. Tato ruční sklárna bohužel už pár let nefunguje, takže jsme viděli jen vyhaslou pec a zima, která tam byla, to všechno přebila a všichni už mysleli jen na to, kdy to skončí. Cestou zpět, jsme se zastavili v hospůdce na další teplej čaj, protože zima nás tento den vůbec nešetřila! Tam jsme se také sešli s druhou skupinkou, která jela ráno do Čáslavi místo sklárny a společně jsme se vraceli domů. Po večeři bylo vyhlášení výsledků her, předání pamětních listů s počtem ujetých kilometrů a hrály se hry, třeba král opic a hádej, kdo jsem.
V neděli ráno jsme si šli umýt kola, zabalit věci a po obědě jsme odjeli zase do Prahy. Překvapivě vlak byl zase nacpaný po střechu, tak jsme museli stát i na chodbě. Myslím, že kola proběhly bez problémů, všem se líbilo a nikomu se nic nestalo. Takže zase za rok :)
Zedko