Po roce vánoce vánoce přicházejí, ale to by jsme předbíhali nejdřív byli kola. Rozhodli jsme se, že na cyklotábor vyrazíme dále než bylo poslední dobou zvykem a to do jižních čech konkrétně do Stráže nad Nežárkou. Naše cesta byla velice pestrá jeli jsme vlakem, autobusem zase vlakem, ze kterého jsme pak přestoupili v Jindřichově Hradci na autobus. Ještě že naše vedoucí výpravy Kikina, měla mapu podle které nás dovedla na autobusové nádraží? Po chvíli zmatků, který autobus je vlastně náš jsme nakonec nastoupili správně. Jelikož jsme dorazili pozdě, stihli jsme se akorát navečeřet a říct si pár věcí.
Druhý den ráno jsme se rozdělili na skupiny A, B, C a rozjeli jsme se do okolí. Cestou proběhlo pár přesunů a vznikla nová skupinka Fíla – Erik. Po návratu jsme si dali teplou sprchu, teplou večeři a vtipnej film Vzhůru do oblak.
Druhý den, se všichni vydali na výlov rybníka, kde podle některých zpráv měl být i program okolo, ale jediný program byl, že vyndavali ryby z vody do kádí? Cesta tam navíc nebyla vůbec růžová. Jeli jsme totiž po žluté a ta vedla lesem na stráni, takže jsme měli i teréní vložku s přenosem kol v ruce. Z prímového výlovu všichni pokračovali ve vytyčených cílech. Skupiny A a B se vydali společnou cestou. Jak se ukázalo byl to osud. Později totiž Frgy píchnul uprostřed lesa a duše už nešla zalepit. Nedalo se nic dělat, pro kolo musela dojet Janička autem. Ostatní pokračovali dále včetně Frgyho, který jel na kole Adély. Ta měla totiž po operaci kolene a další porce kilometrů by už byla asi moc. Doprovod ji dělala Zedko, která měla pro změnu před operací. Jj sportem ke zdraví. Po náročné cyklo i pěší turistice nás večer čekali zábavné společenské hry.
Třetí den na horách bývá kritický, proto i my jsme měli odpočinek. Dopoledne byla již tradiční opičí dráha aneb dovednosti na kole. Odpoledne se jelo do Jindřichova Hradce relaxovat do bazénu.
Sobotní plán zněl jasně - všichni do Třeboně. V Třeboni jsem navštívili Schwarcemberskou hrobku a také místní pivovar. Po večeři nás čekalo vyhlášení výsledků opičí dráhy, udělení pamětních listů s počtem ujetých kilometrů a předání cen.
Nedělní dopoledne jsme strávili balením a po obědě jsme se vydali na autobus. Čekala nás ta samá super cesta, jako když jsme jeli sem. Vlaky byli nacpaný kvůli prodlouženému víkendu, ale naštěstí jsme se vešli a dorazili v pořádku. Děkujeme všem zúčastněným a těšíme se opět za rok.
Zdar Zedko
Spolek přátel Bezdružic
