Letos jsme poprvé zvolili trochu jiné pojetí podzimních prázdnin a namísto Cyklotábora jsme se vydali na HON ZA DUCHY. Na Křivoklátsku se dá najít spousty krásných míst, která tajemstvím jen oplývají.
V pátek 25.10. jsme se sešli na Hlavním nádraží, odkud jsme se vydali vlakem přímo na Křivoklát, kde jsme se v podhradí ubytovali a nacpali si bříška polévkou. Seznámili jsme se, případně si osvěžili jména, a vysvětlili pravidla a program na celý týden.
V sobotu dopoledne jsme se rozdělili na tři skupinky, jedna si vyšla na výlet naučnou stezkou Brdatka, kde si nejvíce užila na hřišti, druhá se vydala na krátký výlet na kole a třetí skupinka starších chlapců se vydala na kole na výlet delší. Po obědě jsme vyrazili na hrad Křivoklát, kde jsme absolvovali první soutěže vrámci „honu za duchy“, podívali se na hradby, do vězení, mučírny a části hradu. Někteří si dokonce zastříleli z kuše. Před večeří jsme ještě zvládli zajít na nedaleké hřiště, kde proběhla soutěž v opičí dráze.
Neděle patřila výletu do nedaleké vsi zvané Zbečno, tam jsme si prohlídli starobylý Hamousův statek a podívali jsme se k vodní nádrži Klíčava. Tam jsme se dokonce mohli podívat i dovnitř přehrady, kam nás vzal pan hrázný. Někteří výlet absolvovali vlakem, jiní statečně na kole. Večer jsme hráli různé hry a Leoš s Marťasem pomáhali vytvářet dýňového strašáka.
V pondělí jsme nechali kola odpočinout a všichni jsme se vyšplhali na nedaleký kopec, kde stála rozhledna Velká Buková. Cestou jsme hráli různé hry a užívali si krásného počasí. Večer jsme hráli všem známou hru Bludičky, takže jsme se hezky zabavili. Když už jsme se chystali na kutě, kolem nás prošla Bílá paní, která se nejspíš zatoulala z hradeb hradu.
Úterý bylo věnováno cestě do Berouna, kde jsme se vydali na Městskou horu, kde jsme viděli známá medvíďata z večerníčku Méďové. Jen nám medvídci trochu vyrostli, ale i tak byli Vojta, Kuba i Matěj kouzelní a srandovní. V Berouně jsme navštívili i aquapark, kde jsme se pěkně všichni vyřádili na tobogánech, ale i zrelaxovali ve výřivce. Večer jsme to pak pořádně roztočili na diskotéce.
Středa byla náš poslední den, který se tedy tradičně nesl ve znamení balení a úklidu. Vše jsme nakonec zvládli ještě s časovou rezervou, vyšli si na procházku, rozloučili se s Křivoklátem a místními duchy a mohli se vydat zpátky do Prahy.
Doufám, že i příští rok si to tak užijeme, vyjde nám stejně krásné počasí a sejdeme se v hojném počtu.