Vyšehrad bylo to místo, kde se vše semlelo. Hlavní detektiv a policejní důstojník Toňas vyzvednul společně s detektivy nižší šarže Janičkou, Arnym, Barinkou, Wallybukem a Tomíkem mladé rekruty. Ti se dostavili všichni včas a tak se mohla začít řešit záhada Vyšehradské krádeže.
Nejdříve bylo nutné naučit mladé rekruty dopravních pravidel a ovládání policejních koloběžek a kol. Dopravní hřiště u policejního muzea bylo pro nacvičení zásahů a stíhání zločinců ideální. Občas někdo přehlédl značku STOP nebo červenou barvu na semaforu viděl v jiných odstínech, ale brzy jsme vše natrénovali a mohli se posilnit svačinou od maminek.
Další fáze přípravy rekrutů bylo seznámení se s historií práce rady Vacátka a jeho policejního týmu. V prostorách muzea jsme se seznámili s prací policie z oddělení zločinů všeho druhu. Sejmutí otisků nám nedělá problém, dopravní značení a zkouška zdatnosti v couvání také ne. Ba ani vystavené zbraně z trestných činností neunikly naší pozornosti.
Do muzea se donesla zpráva, že byly na Vyšehradě ukradeny peníze a je třeba naší pomoci. Cítili jsme se proškoleni a připraveni vyrazit do ulic tajemné Prahy. Nejdříve jsme prozkoumali vyšehradské kasematy a zjistili jsme, že jsou zde umístěny originály soch z Karlova mostu. Akustika prostor byla impozantní. Nyní bylo načase vyrazit k Vyšehradu a nenechat obyvatele města pražského ve strachu z dalších krádeží.
Zde jsme se rozdělili na tři policejní týmy a vyrazili dle indicií po stopách zločince. Na každém rohu se nacházeli stopy po zločinu, až nás dovedly k ukradeným penězům. Vítězný tým si mohl nechat odměnu a tak se rozluštění případu opravdu vyplatilo. Po navrácení k policejnímu radovi Toňasovi jsme si ještě zablbli s Wallybukem a přišla se na nás podívat Vendulka a malou Nikolkou. Navečer bylo načase vrátit mladé detektivy rodičům a vzpomínat na všechny zážitky z uplynulého dne.
Díky za super nedělní den.
Toňas