Virus 2019
Táborová základna se letos proměnila ve Výzkumné středisko Bezdružice. Podobně jako tři další střediska v republice máme za úkol najít účinný lék na vir, který se zatím šíří v Africe, ale kdykoliv se může přenést do Evropy. Dětem hned v úvodu tábora bylo poděkováno za to, že se dobrovolně přihlásili do tohoto nelehkého výzkumu.
Proběhlo rozdělení do skupinek, přidělení stanů a začla příprava slavnostního zahajovacího ohně. Sbíraní chroští na slavnostní oheň je již desítky let velmi oblíbená činnost. Ať toho přinesete sebevíc, stejně se dozvíte, že je toho málo a musíte znova :) Kačka po roce zapomněla, kde v kamnech se rozdělává oheň a tak místo v topeništi ho rozdělala v troubě. ***FOTO***
U ohně neproběhla k celotáborové hře žádná podstatná informace, takže jsme se navzájem představili, řekli jsme si, na co se kdo těší a taky netěší, zazpívali jsme si pod vedením dua na ukulele Johanky a Elišky a šli pomalu spát. Ráno přišel nástup na první etapu. Klasika - vymyslete si název družinky, trošku se nám jako výzkumný tým představte. K tomu neklasika - vyrobte si truhlík a do připravených květináčků zasaďte semínka rostlin, které časem budete potřebovat pro výzkum. Dále dostali děti za úkol vymyslet vlastní šifru a také zamaskovat svůj protichemický oblek, aby byl i v přírodě nenápadný. S tímto oblekem jsme měli v budoucnu také plány, ale bohužel na to nezbyl čas a tak se oblek vlastně vyráběl uplně zbytečně :)
Názvy družinek:
Biotoxic - žlutí - instruktor Vojta
S.O.V.A. - modří - instruktor Jára
R.O.V.V. - oranžoví - instruktor Dan
Atomci - zelení - instruktorka Bára
Lego Ninjago - baby kluci
Pokusná srdíčka - baby holky
P.S.: Co znamenají zkratky nám sice bylo při představení sděleno, ale ihned jsme to zapomněli. Pokud mi tuto informaci děti dodají na email radimvesely@seznam.cz, tak ji velice rád doplním :)
Tak jo, týmy máme rozdělené, pojmenované a můžeme začít s výzkumem. Dětem však bylo sděleno, že nejsme jediní, kdo se vir snaží pochopit, ale že se kolem nás pohybuje i teroristická skupina IČKQ (Ilegální Česká Komunita Qeténů), která chce vir použít jako velmi zákeřnou zbraň. Proto hned druhý den se týmy vydaly zakopat naše jediné aktivní látky mimo tábor, abychom při přepadaní o ně nepřišli. Každá skupinka dostala plechovku s látkami a polní lopatku. Museli se však dostat přes území, které bylo hlídáno skupinou IČKQ. Naštěstí se nám podařilo nabourat se do jejich komunikace, každá skupinka dostala vysílačku, ve které slyšela, kde se stráže pohybují a museli se jim vyhnout. Takže děti ve vysílačce třeba slyšeli jak Knír jako hlídač hlásí: "Tady qetén dva, jsem na začátku Křivců a koukám směr Bezdružice. Je tu klid, tak to asi otočím a půjdu do vesnice pozdravit Pepise." A z toho ta slavná hláška letošního tábora "Nazdar Pepis!".
Třetí den děti zkoumali DNA viru a odpoledne jim bylo oznámeno, že středisko v nedalekých Erpužicích nalezlo velmi významnou látku a že se za nimi zítra vydáme vlakem. Jenže zrada. V noci nastal poplach, protože Erpužice byly přepadeny skupinou IČKQ, zmocnili se vzorků viru a ten nejspíše ihned rozšíří. Nebylo času nazbyt a proto se hned v noci vydali děti po skupinkách vykopat naše jediné zásoby aktivních látek. Úkol to nebyl vůbec lehký, protože dojít v noci cca 3km do lesa a tam najít zakopanou plechovku to není jen tak. O to víc jsme byli překvapeni, že každá skupinka to zvládla a vrátila se za cca 40 minut.
Tu noc tedy nastal zlom, protože už nešlo jen o samotný výzkum, ale také o vlastní zdraví a možná i život. Jak jsme předpokládali, vir byl okamžitě rozšířen po celém okolí. Aby toho nebylo málo, byli jsme odpojeni od radarů, které nám sdělovali jak silné zamoření je a kde se cca nachází. Nezbývalo nic jiného, než se napít aktivnách látek, k radarům se vydat pěšky a data z nich vyčíst na přímo. To byl úkol ve čtvré etapě. Z pěti radarů jsme se dozvěděli stav zamoření, které si děti zakreslili do mapy a v příštích dnech si museli sami hlídat, zda nevstupují do tohoto území a pokud ano, tak použít ochranné roušky **** FOTO ****
Následovala tvorba detektoru. Součástky a nářadí však bylo při poplachu poztráceno a proto to vše museli nejdříve najít. Děti dostali 18 fotek z okolí tábora, museli poznat o jaké místo se jedná a tam si doběhnout pro potřebný materiál. Poté následovla samotná tvorba detektoru, která byla dobrovolná, ale o to zajímavější. Dětem byl vysvětlen princip tvorby elektronického plošného spoje a také princip pájení. Všem se to povedlo na výbornou a detektor fugoval hned na první pokus.
V dalších dnech děti například museli hledat ve velkém území vzorky viru a pokud je našli, nesměli se jich dotýkat, ale pouze přivolat jednoho člena z týmu, který měl protichemický oblek a ten jediný mohl vzorek sebrat. **** FOTO **** Dále se děti vydali po stopách letecké katastrofy, kde sbírali materiál určený pro výzkum, který při havárii padal z letadala. U Zaječího rybníka dokonce našli mrtvého pilota s černou skříňkou. Tu měli otevřít, získat z ní informace o letu a pokračovat dál. Jenže skupinka Atomci neponechala nic náhodě a proto pilota obrali uplně o všechno - helmu, padák, vysílačku. **** FOTO ****
Protože došlo k letecké havárii, byla k nám vyslána druhá letecká pomoc. Tentokrát jsme neponechali však nic náhodě - pomoc se již nebude snažit přistát, ale materiál nám rovnou shodí z letadala. Místo a čas určitě musí být sdělen šifrovaně. Prvním úkolem tedy bylo sestrojit leteckou vysílačku, se kterou se pak s pilotem domluvíme. Vysílačky se dětem povedly. Opravdu jsme jako vedoucí koukali s otevřenou pusou a jen chválili. Poté co měli vysílačky, jsme se domluvili, že zásilka nám bude shozena v 15:00 na louku u Zaječího rybníku. A tak jsme se tam před třetí vydali. Děti nechtěli věřit tomu, že opravdu přiletí letadlo a vymýšleli teorie, jak to všechno proběhne. Ale. Letadlo opravdu přiletělo a slíbený balíček nám shodilo. Sice se netrefilo na přesné místo a bylo potřeba pro něj doběhnout, ale i tak - mise splněna. **** FOTO ****
Během toho všeho co píši jen o celotáborové hře samozřejmě proběhla Olympiáda, kterou jako vždy měli na starost instruktoři a myslím, že se jim povedla. Dále za námi přijeli hasiči z Bezdružic a nachystali pěnu a stříkání vodními děly. David s Malčánem postavili první táborouvou saunu, kterou mohli využívat i starší děti a tak. Ale já jsem dělal hru a tak budu dál psát hlavně o hře.
Aby se výzkum posunul o něco dál, vydali jsme se blíž k zamořenému území a tam si každý tým postavil vlastní polní laboratoř. Chtěli jsme vidět hlavně důmyslné vybavení laboratoře a to se většinou povedlo. Takže nechyběly počítače, mikroskopy a podobně. V laboratoři jsme o několik dní později přespali. Každým tým ve své laboratoři, ale nebyla to uplně klidná noc. Proběhla tam totiž druhá noční hra. Tentokrát hodně náročná. Každý tým dostal dvě svítící tyčky, které musel po celou noc uhlídat před ostatními tými. No ale také se pokusil ukrást tyčku z jiné laboratoře.
Dopadlo to zajímavě. Družinka R.O.V.V. hned při první hlídce usnula, takže už o půlnoci zjistili, že nemají žádnou tyčku. Jejich spánku využil tým S.O.V.A., který se k tyčkám pomalinku a potichu blížil a jen čekal kdy bude prozrazen. Ale nic, oni hlídači opravdu spí. Tým Atomců hlídal tak dobře, že jim nikdo žádnou tyčku nesebral. No a R.O.V.V. když zjistli, že jsou bez tyček šli krást. A povedlo se. Dvakrát a stejnou taktikou. Jeden dělal rámus a stáhnul na sebe pozornost - instruktor Dan a druhý sebral tyčku - mistr rychlého a tichého pohybu Oskar.
Ráno jsme dostali vynadáno od místního lesníka, že v lese rozhoně nemůžeme stavět takovéto laboratoře a tak jsme dokonale zahladili stopy a šli raději pryč. Výzkum se blížil ke konci, stačilo již jen provést poslední pokusy na již vyrostlých rostlinkách a tím ověřit účinnost nalezených látek. Vše fungovalo, máte lék, hurá. Teď ještě osvobodit středisko Erpužice a zastavit epicentrum šíření viru.
A to je vlastně cíl závěrěrečky. Na tu se tři skupinky vydaly ve stejný čas, protože během tábora nasbíraly stejný počet bodů a skupinka Biotoxic vyrazila hodinu čtyřicet za nimi. Během závěrečky museli děti plnit úkoly typu - jděte k další zprávě stylem Skibidiwapapa skibidiwapapapapa skibidipojpoj škrrt nebo třeba tak, že se nesměli s nikým cizím bavit. Instruktor Jára to však nevyluštil uplně správně a tak hned na prvního člověka: "Dobrý den, ...".
V Erpužících zachránili vězněné vědce a u průmyslové zóny v Trpístech (což bylo sídlo IČKQ) zneškodnili epicentrum viru. No a proč chodit zpět do tábora pěšky, když hned vedle vás jezdí vlak. A tak se děti vraceli do tábora vlakem. Výsledné umístění bylo takovéto:
1. - R.O.V.V.
2. - S.O.V.A.
3. - Biotoxic
4. - Atomci (bohužel otveřeli jednu SOS a to je posunulo na poslední místo)
Na závěr tábora si zopakujeme sbírání chroští na slavnostní oheň. U ohně proběhlo vyhlášení celkového bodování jednotlivců a stanů. Nejukliznější stany měli:
1. - Agip a Kája
2. - Adinka a Kiki
3. - Andulka a Adélka
Bodování starších dopadlo takto:
1. - Adélka
2. - Martin
3. - Adam
A bodování mladších:
1. - Matěj
2. - Oskar
3. - Julča
Díky moc všem zúčastněným, protože se to zase povedlo na výbornou. Nazdar Pepis.
